Rozvojový dokumet

str. 1

   ROZVOJOVÝ DOKUMENT

         Socioekonomická analýza.

1) Historie: Řešené území, osídlené od neolitu, je oblastí s archeologickými nálezy. Registrované archeologické lokality jsou uvedeny ve Státním archeologickém seznamu.
Kleneč je poprvé připomínána v roce 1400. V 15. století byla rozhodnutím Císaře Zikmunda obec zapsána jako majetek Probošství Pražského hradu. V 17. století pak byla část obce v majetku Probošství Pražského hradu a část v majetku Pražského purkrabí. Od 18 století je obec součástí Roudnického panství.
 Jméno Kleneč vzniklo - přivlastňovací příponou -jb z přímení Klenek nebo Klenka
a znamenalo Klenkův, t. dvůr. V 16. století přešlo do rodu ženského.
 (Podle pověsti jde o první českou obec, založenou praotcem Čechem a pojmenovanou podle jeho syna Kleně, roku 649 po narození Krista a 5 let po vstupu Čechů do této země).
 Nejstarší zástavbu v území Kleneč tvoří objekty kolem západovýchodně orientované návsi. Obdélná náves se mirně svažuje k východu a je předělena potokem Čepel. Zástavbu kolem návsi tvořily příčně orientované staky. Další obytná zástavba se do poloviny 19. století rozvíjela skupinou příčně orientovaných domů kolem příkře se svažující navsi. Další rozvoj se od poloviny 19 století uskutečňoval kolem hlavní silnice Roudnice n.L.- Vražkov a podél dalších místních komunikací.
 Řešené území je součástí ochraného pásma Národní kulturní památky Říp. Na stráni za obcí zvané Karfilát roste vzácný endemit - hvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp.    bohemicus), jediný toho druhu na světě. Naleziště je chráněno státem jako národní přírodní památka.

2. Základní charakteristika.  

 Katastrální území (údaje v ha)   Kleneč
 zemědělská půda    499,4097
 lesy        29,8131
 vodní plochy         3,9304
 zastavěné plochy a nádvoří       8,8310
 ostatní plochy         43,1531
 celkem:     585,0373

 Budovy s čísly popisnými   200

     str. 2

 Sousední územní obvody: vše kraj Ústecký, okres Litoměřice, obec s rozšířenou    působností Roudnice nad Labem.
 obec      katastrální území 
 Roudnice nad labem   Roudnice nad Labem
 Přestavlky    Přestavlky
 Račiněves    Račiněves
 Vražkov    Vražkov
 Rovné     Rovné

 Příslušnost k úřadům:
 Pověřený obecní úřad   Roudnice nad labem
 Obec s rozšířenou působností  Roudnice nad Labem
 Stavební úřad    Roudnice nad Labem
 Matriční úřad    Roudnice nad Labem
 Finanční úřad    Roudnice nad Labem
 
3. Geografická poloha.
 Obec Kleneč se nachází v jižní části okresu Litoměřice, 3 km. od Roudnice nad Labem
a 2 km západně od hory Říp. Obec je tvořena jediným sídlem (Kleneč), dvěma samotami (Tomanův a Lagronský mlýn) a dvěma samostatnými výrobními areály ( zemědělský areál západně od Klenče a areál pro výrobu dřevěných briket severně od Klenče). Vsoučasné době plní sídlo zejména funkci obytnou ( v malé míře i individuálně rekreační).
 Terén řešeného území tvoří údolí vodního toku Čepel s výraznými erozními terasami ve východní části řešeného území. Území je málo zalesněno. Menší lesní fragmenty charakteru polních lesíků se nachází v západní části území a na jeho severním a jižním okraji. Dále se lesy nacházejí podél výrazné teréní vlny východně od obce. Většinu plochy řešeného území zabírají orné půdy.
4. Obyvatelstvo:
 a)Dlouhodobý pokles počtu obyvatel trvající od roku 1945 se v posledním desetiletí zastavil a dnes naopak dochází k nárustu počtu obyvatel. Také do budoucna je deklarován zájem o výstavbu rodinných domů, zejména vzhledem k dobré dopravní dosažitelnosti přilehlých sídel vyššího významu a s přihlédnutím k současným trendům bydlení ve venkovských sídlech. Proto budou vymezeny rozvojové lokality pro obytnou zástavbu.
 b)Pohyb obyvatelstva:
 rok 1991  2000  2004 
 Kleneč   405    398    420
 c) Věková struktura.
 věk 0 -4 5 - 14  15 -19    20 -29   30 -59   60+        celkem    
 Kleneč 17          35         18          65         176     87              398

     str.3
 c) Vzdělanostní struktura
  Dle stupně dosaženého vzdělání převažuje vyučení a střední odborné vzdělání bez maturity ( 164 osob)a úplné střední vzdělání s maturitou (76 osob). Vysokoškolské vzdělání má 10 obyvatel obce.
 d) Prognóza vývoje počtu obyvatel.
 Do budoucna je deklarován zájem o výstavbu rodinných domků a tím i k narůstu počtu obyvatel.  Prognóza je v roce 2010 - 450 obyvatel.

5. Nezaměstnanost:
 V současné době je  v obci asi 20 nezaměstnaných.

6. Ekonomická základna:

 Většina ekonomicky aktivních obyvatel je zaměstnána v okolních městech , zejména
v Roudnici nad Labem, protože v samotné obci Kleneč je jen málo pracovních příležitostí
(cca 25 pracovních míst).Celkový počet vyjíždějících ekonomicky aktivních obyvatel je 169,
to je 81,6% z počtu pracujících.
 Největší část pracujících je zaměstnána v průmyslu (66 osob). Dále je zastoupena zaměstnanost v zemědělství a lesnictví ( 19 osob), stavebnictví ( 31 osob), obchodu ( 13 osob)
veřejné správě ( 5 osob) a ve školství, zdravotnictví a sociálních službách ( 21 osob).
 V současném stavu obhospodařování zemědělských pozemků je zajišťováno větším počtem subjektů ( ZD Černouček a další fyzické osoby obhospodařující každá cca 15-30ha zemědělské půdy), převážně s orientací na rostlinnou výrobu. Výroba je soustředěna do dvou areálů mimo SÚ Kleneč: zemědělský areál  Černouček, západně od sídla s kravínem, skladem a dalšími objekty a areál pro výrobu a prodej dřevěných briket (Jannis Mesochoridis) severně od sídla. V intravilánu sídla se nachází několik menších areálů zemědělské výroby ( např. Jar.
Cimr) a areál výroby (truhlářství František Závorka) ve středu sídla. V obci se nachází i řada dalších provozoven ( např. truhlářství, automechanik, autodoprava).

 Návrh na rozpočet obce na rok 2005 byl sestaven a  na zasedání ZO dne 24.1.2005,
schválen a vyvěšen na úřední desce 21.2.2005 jako vyrovnaný rozpočet.
 Příjmy: celkem.............4 620 190,-Kč.
 Výdaje celkem.............4 620 190,-Kč.
 Hlavním zdroje příjmů: Dań z příjmu ze závislé činnosti, samostatné činnosti, právnických osob, z nemovitosti a DPH- 2 260 000,-Kč., poskytování služeb -210 000,-Kč.,
Prodej invest. majetku (plynofikace) - 436 000,-Kč.,investice ze státního rozpočtu FŽP ČR
1 374 690,-Kč., správní poplatky, pronájem KD, úrok z BÚ, EKOKOM, prodej pozemků,
VPP, soc. příspěvek, odvody za odnětí zem. půdy, ostatní příjmy -339 500,-Kč.

     str.4
 Hlavním zdroj výdajů: Elektrická energie, plyn, vodné - 145 000,-Kč., mzdy ( správa,
ZO, knihovna, výdej obědů, elektrikáři, kronikář, VVP, dań ze mzdy, pojištění,cestovné    1176 000,-Kč.,nákup TKO, obědy,ostatní výdaje, věcné dary - 307 440,-Kč., ÚPO -           113 000,-Kč., oprava a údržba komunikací - 1 186 000,-Kč.,nákup materiálu na veřejné osvětlení, chodníky, zeleň - 117 000,-Kč., oprava veřejného osvětlení 100 000,-Kč., školné 150 000,-Kč., kanalizace fa Ravel 818 750,-Kč., kanalizace (oprava povrchové) 314 000,-Kč.,
oprava budovy školy (klubovna) 80 000,-Kč., Podřipská nemocnice (pohotovost) 10 000,-Kč.
výkup pozemků 5 000,-Kč., PC programy, telefon, kolky, knihy, poštovné, vklad do pokladny
88 000,-Kč., silniční bezpečnostní opatření 10 000,-Kč.

7. Sociální infrastruktura.

 a) Školství: V obci bývala mateřská škola a do roku 1978 i Základní škola. Dnes děti dojíždějí do mateřské školy do Roudnice n.L. a do Vražkova (cca 15 dětí). Do základní školy jezdí do Roudnice nad Labem ( cca 45 dětí, přechodně děti dojíždějí i do Straškova- 2 děti).

 b) Zdravotnictví: Základní zdravotní péče a sociální služby jsou zajištěny v Roudnici nad Labem. Ambulantní pohotovostní péče  je  poskytovaná  Podřipskou nemocnicí s poliklinikou s.r.o. 24 hodin denně a 365 dní v roce, kde pocient obdrží i léky potřebné do otavření lékárny. Nejbližší lékárna se nachází také v Roudnici nad Labem.

 c) Kulturní a sportovní zařízení: V budově Obecního úředu se nachází víceúčelový sál pro 200 lidí s výčepem. Tento sál je využíván hlavně na akce pořádané místními spolky a OÚ
( MS -  ples, poslední leč, SK Viktorie Kleneč - ples, pouťovou zábavu, posvícení, posvícenská pěkná, oslavy, Silvestr, DHS maškarní ples, OÚ vítání občánků, dětský maškarní,
dětský den, dětský Mikuláš, posezení s důchodci, veřejné zasedání,  dále je využíván  na pohybová cvičení žen a při různých oslavách výročí)
 V objektu bývalé školy se nachází knihovna, třída na stolní tenis, posilovna a je zde budována klubovna pro seniory.
 Na severozápadním okraji obce se nachází areál Sportovního klubu Viktorie Kleneč
s objektem šaten, fotbalovým hřištěm, víceúčelovým hřištěm pro míčové hry, kioskem na občerstvení  a vybaveným dětským hřištěm.

8. Cestovní ruch.

 Současný stav: V obci není možnost přechodného ubytování. Rekreace se uskutečňuje formou krátkodobé rekreace ( chalupaření ). V řešeném území nejsou vedeny značené turistické stezky. Stávající turistické stezky jsou vedeny mimo řešené území přes Říp z Krábčic, Vražkova a Ctiněvse.Územím prochází doporučená cyklistická trasa vedená po silnici III.
třídy č.24047                 str.5
9. Infrastruktura.   

 a) Dopravní infrastruktura: Dopravní vazby na sídla nadmístního významu ( Praha, Litoměřice, Roudnice n.L. a další) jsou zajištěny železniční ( regionální trať) a silniční dopravou (dálnice, silnice II a III třídy).
 a 1) Železniční síť: Střední částí řešeného území prochází ve směru sever - jih regionální neelektrizovaná jednokolejná trať č. 096 (Roudnice n.L. - Zlonice) se zastávkou Kleneč. Křížení tratě se silnicí III třídy č.24047 a s místními komunikacemi je zajištěno nezabezpečeným železničním přejezdem.
 Současnou platnou nadřazenou územně plánovací dokumentací ( ÚP VÚC okresu Litoměřice, Terplan a.s., který byl schválen usnesením Vlády ČR č.110/1996 dne 7.2.1996
a závazná část byla vyhlášena nařízením Vlády ČR č. 64/1996 Sb.) je v území požadována ochrana dopravního koridoru pro  výstavbu vysokorychlostní tratě ( VRT, varianta V), který je v závazné části ÚP VÚC vymezen jako veřejně prospěšná stavba.
 a 2) Silniční síť: Západní částí území prochází dálnice D 8 ( Praha - Lovosice) a souběžně vedená silnice II třídy č. 608 ( Praha - Teplice). Silnice II. třídy č. 240 ( Praha -
- Velvary - Roudnice n.L.) je vedena severozápadní částí území. Vlastní sídlo je zpřístupněno silnicí III. třídy č. 24047 ( Roudnice n.L. - Vražkov). Křížení dálnice a silnice II. třídy č. 240
 je zajištěno mimoúrovňovým křížením s nájezdem, křížení silnic II. třídy je úrovňové
( kruhový objezd).
 Doprovodná zařízení automobilové dopravy se na území obce nenacházejí.  
 a 3)V současné době je možné považovat systém dopravní obsluhy jako stabilizovaný, vyhovující a přiměřený potřebám i významu sídla.
 b) Technická infrastruktura: V obci Kleneč je na dobré úrovni odpovídající významu sídla zajištěna likvidace splaškových odpadních vod, zásobování pitnou vodou a plynem ze středotlakového plynovodu. Rozvody elektrické energie VN směřované do distribučních trafostanic jsou vedeny vzdušnou trasou. Rozvody NN, rozvody veřejného osvětlení i místního rozhlasu tvoří podzemní kabelové trasy. Rozvody telekomunikační sítě jsou vedeny vzdušnou trasou. Dešťová oddílná kanalizace zaústěná do potoka Čepel je rozvinuta pouze
v části zastavěného území.
 b 1) Zdroj vody: Zásobování pitnou vodou je zajišťováno z městského vodovodu Roudnice n.L. (vodojem Hostěraz napojený na ÚV Malešov). Územím prochází podél silnice III. třídy č.24047 zásobovací řad Roudnice n.L. - Vražkov.
Několik objektů je vybaveno individuelními studnami a v sídle se nachází několik veřejných studní. Voda v těchto zdrojích nesplňuje požadavky vyhlášky MZ ČR č. 376/2000 Sb. a lze ji využívat jen jako užitkovou.
 V severní části se nachází významný vodní zdroj ( dva vrty u osady Vladimírov).
V současné době však vrty nejsou využívány.
 b 2) Odpadní vody: Splaškové odpadní vody jsou odvedeny nově vybudovanou splaškovou kanalizací, která je ve správě SČVK a.s., do městské kanalizace v Roudnici n.L.
a jejím prostřednictvím na městskou čistírnu odpadních vod.
     str.6
 U několika odlehlých objektů jsou splaškové vody zadržovány v bezoodtokových jímkách s následným odvozem k likvidaci. Pro plánovanou výstavbu rodinných domků na západním okraji obce  je vybudován krátký úsek gravitační kanalizace ukončený čerpací šachtou a z této šachty pak výtlakem do stávající kanalizační sítě.
 Odvádění srážkové odpadní vody je prováděno následovně: Nevsáknuté srážkové vody , zejména z komunikací, jsou do nejbližšího recipientu odváděny převážně systémem rigolů, struh a propustků. V části obce pak oddělenou dešťovou kanalizací zaústěnou do Čepele. Dále u jednotlivých objektů s použitím vsaku nebo akumulačních prvků    ( s využíváním pro závlahu).
 b 3. Elektrofikace: Páteří rozvodového systému je venkovní vedení VN 22kV, směřované do distribučních trafostanic. Rozvodová NN síť je realizována jako kabelový rozvod podzemní trasou, pouze odlehlá samota  je zásobena volným vzdušným vedením.
 b 4. Energetické zdroje: Vytápění, které tvoří  největší nároky na zásobování energiemi, je vzhledem provedené plynofikaci sídla zabezpečováno převážně spalováním zemního plynu.
 b.5. Plynofikace: V obci jsou z VTL plynovodu DN 150 vedeny dvě odbočky zakončené regulačními stanicemi (RS  Obec, RS sušárna). Obec Kleneč je plošně plynofikována. V rozvojových lokalitách bude umožněno rozšiřování středotlakých plynovodních sítí. Dále je připravována přeložka části VTL plynovodu. Důvodem je jeho špatný technický stav. Nová trasa povede západněji od obce tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro rozšíření sídla západním směrem.

10. Životní prostředí. 

 a 10) Obec není zahrnuta do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Nejsou známy situace, kdy byly překračovány imisní limity a meze tolerance. Hlavním zdrojem znečištění ovzduší v území je automobilová doprava na dálnici a na silnici II. a III. třídy a z regionálního hlediska je elektrárna Mělník, nacházející se asi 15 km jihovýchodně od obce.
 U nových staveb nebo při změnách stávajících staveb budou, za předpokladu, že je to technicky možné a ekonomicky přijatelné, využívány ekologické zdroje tepla.
 b 10) Radónové riziko je jedním z faktorů ovlivňující hygienickou kvalitu životního prostředí. Podle ÚPN-VÚC okresu Litoměřice náleží území obce Kleneč do oblasti se středním rizikem vnikání  radonu do budov. V lokalitách určených pro zástavbu je možné požadovat provedení detailního radonového průzkumu.
 c 11) V území je vyhlášeno pásmo hygienické ochrany pro zemědělskou usedlost na stavební parcele č.155. Do konceptu budou zpracována orientačně stanovené PHO k významným chovům zvířat.
 V řešeném území senenachází veřejná pohřebiště.
 d 11) Účinky hluku: Hlavním zdrojem hluku je automobilová doprava na dopravních komunikací (dálnice a silnice II. a III. třídy) a železniční doprava. Z hlediska ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku musí být v navržených lokalitách obytné zóny dodrženo max.
     str.7
hlukové zatížení dané vládním nařízením.
  e 11) Odpady: Systém sběru, třídění a zneškodňování komunálního a stavebního odpadu i nebezpečných látek  je upraven v souladu se zákonem č 185/2001 Sb. v platném znění. Domovní odpad po vytřídění je ukládán do sběrných nádob. Vytříděné složky odpadu se ukládají do příslušně označených kontejnerů (sklo, papír, plasty) umístěných na návsi. Odpad je odebírán oprávněnou osobou (BEC Lovosice).
 Likvidace splškových vod je uvedena v kapitole 9. b2. technická infrastruktura.

    Analýza SWOT
 Jejím cílem je určit jednoduchou a co možná nejobjektivnější charakteristiku obce zobecněním konkrétních analytických poznatků uvedených v socioekonomické analýze.
V analýze SWOT jsou vyhodnoceny silné stránky území, slabé stránky, jeho příležitosti
a ohrožení - hrozby.
 Silné stránky:
 blízkost Roudnice n.L. kde je souběh všech dopravních systémů
 blízkost průmyslových podniků
 dobrý vzhled obce
 slušné sportovní zařízení
 veřejně -soukromé partnerství (ochota ke spolupráci)
 blízkost zdravotnických služeb a zařízení
 zrekonstruované sítě technické infrastruktury

 angažovanost v sociální oblasti
 využití školství v Roudnici n.L.( spolupráce s MÚ )
 dobrá dopravní obslužnost
 dostupnost nákupních center
 blízkost nájezdu na dálnici
 dostatek rozvojových  ploch pozemků pro výstavbu 
 dobře vybavené dětské hřiště
 odpočinkové plochy  ( hřiště, park, lavičky nad Klenči)
 dostatečné zázemí pro společenský život
 retenční schopnost okolní krajiny ( přívalové deště)
 dobré životní podmínky
 Slabé stránky:  
 doprava  (zatíženost obce, stav komunikací)
 nevyužité hospodářské budovy ( Podolský)
 málo pracovních příležitostí
 organizace volného času mládeže ( kriminalita, devastace prostředí)
 málo atraktivní pro cestovní ruch
 zvýšená hlučnost ( dálnice a silnice II. a III. třídy)
 zklidnění provozu v obci
     str.8
 nedostatek pracovních příležitostí (nižší zaměstnanost v ZD)
 málo cyklostezek přes území ( propojení Hazmburk - Libochovice - Říp - Mělník)
 Příležitosti
 blízkost Dálnice D 8
 blízkost Roudnice nad Labem jako správní centrum
 vypracování ÚPD ( výstavba rodinných domků )
 Hrozby 
 stávající stav některých budov 
 nepřizpůsobilost skupin obyvatel na živit v obci
 znečišťování životního prostředí ( odpady podle silnic, nadměrné znečišťování    ovzduší)
 malá atraktivita obce
 

 odsouhlaseno ZO dne 18.4.2005